Periodická tabulka prvků - historie

Objevování chemických prvků

Do konce 18.století bylo známo přibližně 30 prvků. Během dalších padesáti let se jejich počet zdvojnásobil. S rozvojem chemie se zvětšil také počet poznatků o prvcích a bylo potřeba sestavit doposud známé prvky do určitého systému. Roku 1829 Johann Döbereiner (1780-1849) přednesl svoji teorii o triádách prvků (skupiny o třech prvcích). Např. jednu triádu tvořily kovy lithium, sodík a draslík, které reagují podobným způsobem. Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834-1907) zjistil, že u prvků seřazených podle vzrůstající atomové hmotnosti se pravidelně (periodicky) opakují podobné vlastnosti. V několika případech však musel udělat výjimku a předřadit těžší prvek lehčímu. V únoru 1869 publikoval Mendělejev poprvé svůj periodický zákon, který tuto závislost vyjadřuje, a periodickou tabulku prvků o 63 prvcích známých v tehdejší době, která je grafickým vyjádřením periodického zákona. V tabulce vynechal místa pro prvky, o kterých předpověděl, že budou objeveny později. S objevem nových prvků souviselo i určování jejich relativních atomových hmotností a zkoumání jejich typických reakcí. Dnes je známo, že prvky nejsou uspořádány podle relativní atomové hmotnosti, ale podle stoupajícího protonového čísla. Periodický zákon však nebyl dlouhou dobu uznáván. Až s objevením prvků gallia (1875), skandia (1879) a germania (1886), které Mendělejev předpověděl již v roce 1871, byl periodický zákon všeobecně přijat. Dnes má tabulka 115 prvků (prvek se 118 protony byl sice již objeven, ale naopak prvky 113, 115 a 117 nebyly ještě izolovány). Prvky s protonovým číslem 110 a vyšším nejsou v současné době ještě pojmenovány a mají prozatímní název a značku, které jsou odvozeny podle počtu jejich protonů.

Během století se tabulka vyvíjela a dnes se používá tzv. dlouhá tabulka, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucího protonového čísla do vodorovných řad (period) a svislých sloupců (skupin). Každá perioda (1 - 7) začíná alkalickým kovem a končí vzácným plynem. Ve skupinách si jsou prvky podobné strukturou elektronového obalu. Ze 6.periody je za lanthanem vyloučeno 14 prvků - tzv. LANTHANOIDY. Ze 7.periody je za aktiniem vyloučeno také 14 prvků - tzv. AKTINOIDY. Toto je učiněno v zájmu přehlednosti a zjednodušení tabulky, všech 28 prvků je uvedeno v samostatných řadách pod tabulkou.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil v Rusku, na Sibiři v roce 1834 (8.2.). Dmitrij Ivanovič Mendělejev studoval v Petrohradu, kde promoval na Fakultě fyziky a matematiky v roce 1855. Po svém studiu se Mendělejev zabýval například chemickým složením látek, krystalovými soustavami a zavedl pojem tzv. kritické teploty. Působil na několika univerzitách, například na Heidelberské univerzitě, na Technologickém institutu v Petrohradě a také na Petrohradské univerzitě. Vytvořil výukové texty - Základy chemie (následně vydané v mnoha jazykových mutacích). V roce 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev formuloval periodický zákon, který však byl nejprve přijat spíše skepticky. Později však Mendělejev obdržel za svůj periodický zákon řadu vyznamenání a ocenění. V pozdějších letech se Mendělejev vydal do Spojených států, kde se věnoval studiu zpracování ropy, zkapalnění plynů a rozpínavosti kapalin. V roce 1906 mu byla téměř udělena Nobelova cena za chemii, nakonec ji však o jediný hlas nezískal. Dmitrij Ivanovič Mendělejev zemřel v roce 1907 (2.2.) ve věku 73 let.

Periodická tabulka prvků