Nikl
| Latinský název | Niccolum |
| Chemická značka | Ni |
| Protonové číslo | 28 |
| Skupina | VIII.B |
| Relativní atomová hmotnost (Ar) | 58,69 |
| Perioda | 4 |
| Elektronová konfigurace | [18Ar] 3d 8 4s 2 |
| Elektronegativita | 1,75 |
| Teplota tání | 1453°C |
| Teplota varu | 2732°C |
| Oxidační čísla ve sloučeninách | I,II,III,IV |
| Skupenství při 20°C | pevné (s) |
Výskyt:
Ve slitině s Fe se dostává na zemský povrch při pádu meteoritů. Předpokládá se, že nikl spolu s železem tvoří jádro Země.
Nerost: millerit – NiS
Vlastnosti:
Nikl je stříbrolesklý kov na vzduchu velmi stálý. Je měkký, ve zředěných kyselinách se rozpouští pomaleji než železo.
Průmyslová výroba:
Poměrně složitými pochody se získá z rudy NiO, který se redukuje uhlíkem na surový nikl, ten se dále rafinuje elektrolyticky. Působením CO na surový nikl při teplotě 50°C vzniká tetrakarbonyl niklu, který se při 180°C rozkládá na NI a CO.
Použití:
Ke galvanickému pokovování. Jemně rozptýlený se používá jako katalyzátor. Jako přísada do různých legovaných ocelí. Jako součást akumulátorů. Na výrobu speciálních slitin – alpaka (Ni, Cu, Zn) nebo konstantan (40% Ni + 60% Cu).
Sloučeniny: