Bor
| Latinský název | Borum |
| Chemická značka | B |
| Protonové číslo | 5 |
| Skupina | III.A |
| Relativní atomová hmotnost (Ar) | 10,811 |
| Perioda | 2 |
| Elektronová konfigurace | [2 He] 2s 2 2p 1 |
| Elektronegativita | 2,01 |
| Teplota tání | 2100°C |
| Teplota varu | 3700°C |
| Oxidační čísla ve sloučeninách | -III,III |
| Skupenství při 20°C | pevné (s) |
Výskyt:
Bor se na Zemi vyskytuje poměrně vzácně.
borax (tinkal) - Na2B4O7 . 10H2O
kernit - Na2B4O7 . 4H2O
sassolin - H3BO3
Vlastnosti:
Je to velmi pevná, tvrdá a žáruvzdorná látka, která má vysoký bod tání. Vyskytuje se v několika modifikacích, jejichž základní jednotkou je tzv. ikosaedr B12 - útvar s 12 vrcholy a 20 trojúhelníkovými ploškami. Chemicky je bor značně odolný. Tvoří kovalentní sloučeniny a chemicky se podobá křemíku. Reaguje až za vysokých teplot a v běžných kyselinách se nerozpouští. Bor je biogenní prvek obsažený v luštěninách a cukrovce.
Průmyslová výroba:
Bor se vyrábí redukcí oxidu boritého hořčíkem nebo hliníkem. Nebo tepelným rozkladem halogenidů boru na wolframové spirále žhavené el.proudem.
Použití:
Boridy kovů se uplatňují zejména při jaderných reakcích, protože dobře pohlcují neutrony, a používají se na výrobu neutronových štítů a kontrolních tyčí reaktorů. Dále se může také bor využívat na výrobu optických a chemicky a tepelně odolných skel, borax je součástí pracích prášků, kyselina boritá se používá na přípravu borové vody. Elementární bor se používá jako polovodič a do některých ocelí.
Sloučeniny: