Bor

Latinský název Borum
Chemická značka B
Protonové číslo 5
Skupina III.A
Relativní atomová hmotnost (Ar) 10,811
Perioda 2
Elektronová konfigurace [2 He] 2s 2 2p 1
Elektronegativita 2,01
Teplota tání 2100°C
Teplota varu 3700°C
Oxidační čísla ve sloučeninách -III,III
Skupenství při 20°C pevné (s)

 

Výskyt:

Bor se na Zemi vyskytuje poměrně vzácně.

borax (tinkal) - Na2B4O7 . 10H2O

kernit - Na2B4O7 . 4H2O

sassolin - H3BO3

Vlastnosti:

Je to velmi pevná, tvrdá a žáruvzdorná látka, která má vysoký bod tání. Vyskytuje se v několika modifikacích, jejichž základní jednotkou je tzv. ikosaedr B12 - útvar s 12 vrcholy a 20 trojúhelníkovými ploškami. Chemicky je bor značně odolný. Tvoří kovalentní sloučeniny a chemicky se podobá křemíku. Reaguje až za vysokých teplot a v běžných kyselinách se nerozpouští. Bor je biogenní prvek obsažený v luštěninách a cukrovce.

Průmyslová výroba:

Bor se vyrábí redukcí oxidu boritého hořčíkem nebo hliníkem. Nebo tepelným rozkladem halogenidů boru na wolframové spirále žhavené el.proudem.

Použití:

Boridy kovů se uplatňují zejména při jaderných reakcích, protože dobře pohlcují neutrony, a používají se na výrobu neutronových štítů a kontrolních tyčí reaktorů. Dále se může také bor využívat na výrobu optických a chemicky a tepelně odolných skel, borax je součástí pracích prášků, kyselina boritá se používá na přípravu borové vody. Elementární bor se používá jako polovodič a do některých ocelí.

Sloučeniny: