Helium
| Latinský název | Helium |
| Chemická značka | He |
| Protonové číslo | 2 |
| Skupina | VIII.A |
| Relativní atomová hmotnost (Ar) | 4,002602 |
| Perioda | 1 |
| Elektronová konfigurace | 1s 2 |
| Elektronegativita | --- |
| Teplota tání | -272,2°C |
| Teplota varu | -268,934°C |
| Oxidační čísla ve sloučeninách | --- |
| Skupenství při 20°C | plynné (g) |
Výskyt:
Helium se v malém množství vyskytuje v zemské atmosféře, v radioaktivních horninách či zemském plynu. Nejvíce helia se nachází ve vesmíru, kde tvoří značnou část atmosféry sluncí.
Vlastnosti:
Helium je bezbarvý a chemicky netečný plyn. Helium netvoří naprosto žádné sloučeniny. Jeho valenční elektrony zcela zaplňují valenční orbital. Tvoří pouze jednoatomové molekuly, je těžko zkapalnitelný z důvodu nízké teploty tání.
Průmyslová výroba:
Helium se vyrábí frakční destilací některých ložisek zemního plynu. Může se získávat jako vedlejší produkt při frakční destilaci vzduchu.
Použití:
Helium se používá hlavně k dosažení velmi nízkých teplot (varem kapalného helia je možno dosáhnout teploty až 0,003 K). Dále se využívá na plnění balónů, vzducholodí a balónků kde postupně vytlačilo používaný hořlavý vodík. Heliem se taktéž plní osvětlovací trubice a výbojky. Helium slouží i na přípravu speciální vzduchové směsi pro hloubkové potápěče. Mimo to se helium využívá k vytvoření inertní atmosféry při svařování hliníku a hořčíku, a také při práci s hořlavinami.